Až po porodu jsem pochopila, proč je moje máma divná….Máte to stejně?
Co znamená být matka jsem definitivně pochopila až po porodu. A ne, že si to myslím – já to skutečně chápu. Až když jsem v rukou držela ten svůj malinký uzlíček štěstí, najednou mi bylo úplně jasné, proč se moje vlastní máma chovala občas tak moc divně. Je to prostě masakr…
Co se vlastně stalo ani nejde úplně stoprocentně popsat. Ten příval nových pocitů je tak intenzivní. Když jsem poprvé viděla svého syna, vehnaly se mi do očí slzy. Byla jsem úplně paf, prostě paralyzovaná, z toho malého človíčka. Nejednou byl na světě někdo, kdo byl zcela závislý právě na mně, jen na mně! A když si tohle uvědomíte, tak v tu chvíli vás zavalí další vlna pocitů, která rozhodně předčí tu bolest po porodu. Nejhorší na tom je, že vás v největší míře pohltí strach. Je to strach o život dítěte, které držíte v náručí. Já osobně jsem se začala neskutečně bát. A právě tady to přišlo – pochopení, proč moje máma byla tak divná…
Najednou mi bylo jasné, že ten obrovský strach už se mnou bude pořád. Už navždy se budu o svoje dítě bát… A právě to znamená být matkou. Je to ten důvod, proč se i moje máma občas chovala tak strašně divně. Prostě se láskyplně bála.
Takže: promiň mámo, že to chápu až teď a promiň synu, že se o tebe budu bát. Budu prostě ta divná matka!
A co vy máte to stejně?
Vaše matka M.
